Ivan Dérer
JUDr. Ivan Dérer | |
---|---|
Ivan Dérer, 1933 | |
2. ministr pro správu Slovenska | |
Ve funkci: 25. května 1920 – 15. září 1920 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | Vlastimil Tusar |
Předchůdce | Vavro Šrobár |
Nástupce | Martin Mičura |
4. ministr unifikací Československa | |
Ve funkci: 26. září 1921 – 7. října 1922 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | Edvard Beneš |
Předchůdce | Vladimír Fajnor |
Nástupce | Ivan Markovič |
7. ministr unifikací Československa | |
Ve funkci: 5. ledna 1926 – 18. března 1926 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | Antonín Švehla |
Předchůdce | Lev Winter |
Nástupce | Juraj Slávik |
10. ministr školství a národní osvěty Československa | |
Ve funkci: 7. prosince 1929 – 14. února 1934 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | František Udržal Jan Malypetr |
Předchůdce | Anton Štefánek |
Nástupce | Jan Krčmář |
10. ministr spravedlnosti Československa | |
Ve funkci: 14. února 1934 – 22. září 1938 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk Edvard Beneš |
Předseda vlády | Jan Malypetr Milan Hodža |
Předchůdce | Alfréd Meissner |
Nástupce | Vladimír Fajnor |
12. ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy Československa (prozatímním správcem) | |
Ve funkci: 11. dubna 1938 – 10. května 1938 | |
Prezident | Edvard Beneš |
Předseda vlády | Milan Hodža |
Předchůdce | Ludwig Czech |
Nástupce | František Ježek |
Poslanec Revoluční nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění | |
Ve funkci: 1920 – 1938 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSDSD |
Narození | 2. března 1884 Malacky Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. března 1973 (ve věku 89 let) Praha Československo Československo |
Rodiče | Jozef Dérer |
Příbuzní | Ladislav Dérer[1] (sourozenec) |
Alma mater | Budapešťská univerzita |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy in memoriam (1992) |
Commons | Ivan Dérer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan Dérer (2. března 1884 Malacky – 10. března 1973 Praha) byl slovenský právník, publicista, československý politik a předseda Československé sociálně demokratické strany dělnické na Slovensku.
Život
Předkové přišli na Slovensko z Německa. Pocházel z právnické rodiny, jeho otec Jozef byl advokátem v Malackách. Matka Jela Štefanovičová pocházela ze slavného vlasteneckého rodu Štefanovičů a Paulíny–Tóthů. Měli pěr dcer a tři syny, kterým se snažili zajistit dobré vzdělání.[2] Synové Jozef a Ladislav se stali lékaři. Ivan vystudoval gymnázium v Prešpurku a zapsal se na studium práva na právnické akademii. V roce 1903 se pokusil založit s dalšími vlasteneckými přáteli Slovenský vzdělávací spolek, ale ministerstvo vnitra z politických důvodů jeho stanovy neschválilo. Od roku 1903 pokračoval ve studiu na univerzitě v Budapešt a svá studia dokončil v roce 1907. Praxi vykonával v kanceláři svého otce v Bratislavě. Advokátskou zkoušku složil v roce 1909. Od roku 1910 působil jako advokát v Bratislavě.[3]
Už během studií začal publikovat články v mnoha slovenských novinách. V letech 1912–1914 byl jedním z redaktorů týdeníku Národný hlásnik. V den vypuknutí první světové války vyšel v novinách jeho článek s titulkem „Hyeny chcú vojnu”, což mělo za následek jeho zatčení a po skončení trestu musel narukovat do armády. [2] V první světové válce byl zraněn při bitvě u Ivangorodu v Rusku a do konce války žil jako cenzor ve Vídni, zároveň se však v jeho bytě potkávali budoucí představitelé samostatného Československa. [3]
Politika
První republika
Před vznikem Československa nebyl sociálním demokratem. Byl tvrdým kritikem maďarského režimu v tehdejších Uhrách.
V říjnu 1918 byl jedním z autorů a signatářů Martinské deklarace. Jako člen Slovenské národní rady přivezl tento dokument do Prahy, kde byl jmenován na Revolučního národního shromáždění.
Po celý život zdůrazňoval svou příslušnost ke skupině hlasistů, slovenským stoupencům T. G. Masaryka. Byl stoupenec čechoslovakismu a kritizoval tzv. ľuďácký separatismus a klerofašismus. V letech 1928–1929 se podílel na odhalení protistátní činnosti Vojtěcha Tuky, což pobouřilo slovenské nacionalisty.
V letech 1918–1935 zastával funkci jednoho z nejvýznamnějších představitelů Československé sociálně demokratické strany dělnické, v letech 1934–1938 byl místopředsedou jejího zemského výkonného výboru na Slovensku. V letech 1918–1938 byl poslancem Revolučního Národního shromáždění a později Národního shromáždění. Vykonával funkce ministra pro správu Slovenska (květen – září 1920), pro sjednocení zákonů (1921–1922 a 1926), školství a národní osvěty (1929–1934) a spravedlnosti (1934–1938). Byl rovněž krátce pověřeným ministrem zdravotnictví (1938).
Druhá republika a druhá světová válka
Po vyhlášení slovenského státu 14. března 1939 byl vymazán z rejstříku slovenských advokátů, došlo ke zkonfiskování jeho bytu v Bratislavě a bylo mu odebráno slovenské občanství. Žil v Praze. V srpnu 1944 byl zatčen pro účast v protinacistickém odboji, a až do roku 1945 byl vězněn ve věznicích v Praze na Pankráci a terezínské Malé pevnosti. [2][3]
Poválečné období
V období Slovenského národního povstání projevoval nesouhlas se sloučením slovenských sociálních demokratů s komunisty, proto roku 1946 spoluzaložil Stranu práce. V poválečném období byl jmenován profesorem sociologie práva na Právnické fakultě univerzity Komenského, nicméně v letech 1946–1948 působil především jako předseda Nejvyššího soudu a člen komise pro přípravu nové ústavy.
Komunistický režim
Jeho politická a jiná veřejná činnost byla ukončena únorem 1948. Na vlastní žádost odešel do penze a žil s rodinou své dcery Soni Černé v Hodkovičkách. Syn Vladimír žil od roku 1938 v Londýně a na návštěvu do Československa přijel až po třiceti letech v roce 1969, kdy se s rodiči setkal naposledy. [2]
V letech 1954–1955 byl Ivan Dérer po odsouzení v politickém procesu vězněn, rehabilitován byl zčásti roku 1968 a zcela až posmrtně v roce 1990. Naposledy veřejně vystoupil v roce 1968 k připravované federalizaci Československa, kterou kritizoval a vysloužil si tak nenávist Husákových stoupenců. Federaci fakticky považoval za první krok k rozbití společného státu.[2][3]
Ivan Dérer zemřel v Praze 10. května 1973 ve věku 89 let. Pochován je na hřbitově ve Velké Chuchli.
Citáty
„ | Hlinkovská autonomie není ničím jiným, než ústrojím na zachování tmy a nevědomosti… Ale ani šrobárovskou autonomii nechceme, neboť tato se snaží udržet osobní režim na Slovensku a zvrhla se na vladaření úzké společnosti osobní kliky. | “ |
— Ivan Dérer, říjen 1919 |
Dílo
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Dérer
- Československá otázka. Praha, Orbis, 1935
- Naše problémy. Úvahy o základných otázkach Československa. Praha, Orbis, 1938
- Slovenský vývoj a luďácká zrada, Praha, Kvasnička a Hampl, 1946
- Antifierlinger I. Politické paměti 1945-1949, Praha, 1993
- K diskusii o čechoslovakizme. Bratislava, Communio Minerva, 2015. Dostupné online.
- Antifierlinger II. Politické pamäti 1914-1938, Bratislava, Communio Minerva, 2016. Dostupné online.
- Antifierlinger III. Mníchov 1938. Bratislava, Communio Minerva, 2017. Dostupné online.
Vyznamenání
- Československá revoluční medaile
- Československý válečný kříž 1939
- Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třída, in memoriam (1992)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Dérer na slovenské Wikipedii.
- ↑ Československý biografický slovník. Academia. 1992. ISBN 80-200-0443-2.
- ↑ a b c d e ŘEHÁKOVÁ, Naďa. Kateřina Černá. 1.. vyd. [s.l.]: Arbor vitae+Gallery s.r.o., 2010. ISBN 978-80-87164-55-6. S. 15–18.
- ↑ a b c d KOVÁČ, Dušan, a kol. Muži deklarácie. Martin: Osveta, 1991. ISBN 80-217-0289-3. S. 208–230.
Literatura
- GÁBRIŠ, Tomáš. Ivan Dérer. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 114–115.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 231.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 180.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Dérer na Wikimedia Commons
- Osoba Ivan Dérer ve Wikicitátech
- Ivan Dérer Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Biografie na stránkách leccos.com Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Biografie na stránkách osobnosti.sk
Druhá vláda Vlastimila Tusara | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Vlastimil Tusar (jmenován 25. května 1920, ČSDSD) | ||||||
Členové v den jmenování vlády 25. května 1920 | Vlastimil Tusar (národní obrana, správce, ČSDSD) • Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Václav Johanis (pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (pro správu Slovenska, ČSDSD) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné práce, ČSNS) • Kuneš Sonntag (průmysl, obchod a živnosti, RSZML) • František Staněk (pošty a telegrafy, RSZML) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Vavro Šrobár (unifikace, veřejné zdraví a tělesná výchova, nestraník) • Rudolf Hotowetz (zahraniční obchod, nestraník) | ||||||
Členové jmenovaní později |
|
Vláda Edvarda Beneše | |
---|---|
Ministerský předseda | Edvard Beneš (jmenován 26. září 1921, nestraník) |
Členové v den jmenování vlády 26. září 1921 | Edvard Beneš (zahraniční věcí, nestraník) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Augustin Novák (finance, nestraník) • Martin Mičura (pro správu Slovenska, nestraník) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD) • Antonín Srba (pošty a telegrafy a pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (unifikace, ČSDSD) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL) • Jan Šrámek (železnice, ČSL) • Vavro Šrobár (školství a národní osvěta, RSZML) • František Udržal (národní obrana, RSZML) • František Staněk (zemědělství, RSZML) • Alois Tučný (veřejné práce, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, a pro zahraniční obchod¹, ČsND) |
¹ Ministerstvo pro zahraniční obchod zaniklo 19. ledna 1922. |
Druhá vláda Antonína Švehly | ||||
---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Antonín Švehla (jmenován 9. prosince 1925, RSZML) | |||
Členové v den jmenování vlády 9. prosince 1925 | Otakar Srdínko (školství a národní osvěta, RSZML) • Karel Viškovský (spravedlnost, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Edvard Beneš (zahraničí, ČSNS) • Jiří Stříbrný (národní obrana, ČSNS) • Alois Tučný (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče a správce unifikací, ČSDSD) • Jan Šrámek (pošty a telegrafy, ČSL) • Josef Dolanský (pro zásobování lidu, ČSL) • František Nosek (vnitro, ČSL) • Jan Dvořáček (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Rudolf Mlčoch (průmysl, obchod a živnosti, ČŽOSS) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, obchod a živnosti, nestraník) | |||
Členové jmenovaní později |
|
Druhá vláda Františka Udržala | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | František Udržal (jmenován 7. prosince 1929, RSZML) | ||||||
Členové v den jmenování vlády 7. prosince 1929 | Juraj Slávik (vnitro, RSZML) • Karel Viškovský (národní obrana, RSZML) • Bohumír Bradáč (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (pro zásobování lidu, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Karel Engliš (finance, ČsND) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Rudolf Mlčoch (železnice, ČŽOSS) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) | ||||||
Členové jmenovaní později |
|
První vláda Jana Malypetra | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Malypetr (jmenován 29. října 1932, RSZML) |
Členové v den jmenování vlády 29. října 1932 | Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Malypetr (správce pro zásobování lidu, RSZML)¹ |
¹Zákonem z 12. července 1933 byl zrušen úřad ministra pro zásobování lidu. |
Druhá vláda Jana Malypetra | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Malypetr (jmenován 14. února 1934, RSZML) |
Členové v den jmenování vlády 14. února 1934 | Josef Černý (vnitro, RSZML) • Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (průmysl, obchod a živnosti, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Ludwig Czech (veřejné práce, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník) |
Třetí vláda Jana Malypetra | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Malypetr (jmenován 4. června 1935, RSZML) |
Členové v den jmenování vlády 4. června 1935 | Josef Černý (vnitro, RSZML) • František Machník (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (spravedlnost, ČSDSD) • Jaromír Nečas (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Václav Najman (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (zdravotnictví a tělesná výchová, DSAP) • Franz Spina (bez portfeje, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník) |
První vláda Milana Hodži | ||||
---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Milan Hodža (jmenován 5. listopadu 1935, RSZML) | |||
Členové v den jmenování vlády 5. listopadu 1935 | Josef Černý (vnitro, RSZML) • František Machník (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (spravedlnost, ČSDSD) • Jaromír Nečas (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Václav Najman (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (zdravotnictví a tělesná výchova, DSAP) • Franz Spina (bez portfeje, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník) | |||
Členové jmenovaní později |
|
Druhá vláda Milana Hodži | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Milan Hodža (jmenován 18. prosince 1935, RSZML) | |||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 18. prosince 1935 | Milan Hodža (zahraničí, RSZML) • Josef Černý (vnitro, RSZML) • František Machník (národní obrana, RSZML) • Josef Zadina (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (spravedlnost, ČSDSD) • Jaromír Nečas (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Václav Najman (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (zdravotnictví a tělesná výchova, DSAP) • Franz Spina (bez portfeje, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník) | |||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Třetí vláda Milana Hodži | ||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Milan Hodža (jmenován 18. prosince 1935, RSZML) | |||||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 18. prosince 1935 | Josef Černý (vnitro, RSZML) • František Machník (národní obrana, RSZML) • Josef Zadina (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (spravedlnost, ČSDSD) • Jaromír Nečas (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Emil Franke (školství a národní osvěta, správce financí, ČSNS) • Alois Tučný (pošty a telegrafy, ČSNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Václav Najman (průmysl, obchod a živnosti, ČŽOSS) • Ludwig Czech¹ (zdravotnictví a tělesná výchova, DSAP) • Franz Spina¹ (bez portfeje, BdL) • Erwin Zajiček¹ (bez portfeje, DCVP) • Kamil Krofta (zahraničí, nestraník) | |||||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Ministři školství Československa | |
---|---|
První republika (1918–1938) | Gustav Habrman • Josef Šusta • Vavro Šrobár • Rudolf Bechyně • Ivan Markovič • Otakar Srdínko • Jan Krčmář • Milan Hodža • Anton Štefánek • Ivan Dérer • Jan Krčmář • Emil Franke • Engelbert Šubert • Stanislav Bukovský |
Druhá republika (1938–1939) | |
Protektorát Čechy a Morava (1939–1945) | |
Exilová vláda (1940–1945) | |
Třetí republika (1945–1948) | |
Komunistický režim (1948–1968) | Zdeněk Nejedlý • Ernest Sýkora • Ladislav Štoll • František Kahuda • Čestmír Císař • Jiří Hájek • Vladimír Kadlec |
Ministři zdravotnictví Československa | |
---|---|
Ministři zdravotnictví první československé republiky (1918–1933) | Vavro Šrobár • Ladislav Prokop Procházka • Bohuslav Vrbenský • Jan Šrámek • Alois Tučný • Josef Schieszl • Jan Šrámek • Jozef Tiso • Jan Šrámek • Franz Spina • Ludwig Czech • Ivan Dérer • František Ježek • Stanislav Mentl |
Ministři zdravotnictví druhé československé republiky (1938–1939) | |
Ministři zdravotnictví exilových vlád Československa (1942–1945) | |
Ministři zdravotnictví poválečného Československa (1945–1968) | |
V rámci československé federace (1969–1992) |
Ministři spravedlnosti Československa | |
---|---|
Ministři spravedlnosti první československé republiky (1918–1938) | František Soukup • František Veselý • Alfréd Meissner • Augustin Popelka • Josef Dolanský • Karel Viškovský • Jiří Haussmann • Robert Mayr-Harting • Alfréd Meissner • Ivan Dérer • Vladimír Fajnor • Ladislav Karel Feierabend |
Za protektorátu (1939–1945) | |
V letech (1945–1968) |
Ministři pro správu Slovenska | |
---|---|
První republika (1918–1928) |