Pěnišník žlutý
Pěnišník žlutý | |
---|---|
Pěnišník žlutý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
Čeleď | vřesovcovité (Ericaceae) |
Rod | pěnišník (Rhododendron) |
Binomické jméno | |
Rhododendron luteum Sweet, 1830 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pěnišník žlutý (Rhododendron luteum)[1] je opadavá listnatá dřevina, náležející do rodu pěnišník (Rhododendron).
Synonyma
Podle biolib.cz je pro druh používáno více rozdílných názvů, například Azalea pontica L. nebo Rhododendron flavum G. Don, ale i :[1]
- Azalea flava Hoffmanzegg
- Azalea pontica var. autumnalis C Koch
- Rhododendron flavum var. macranthum Bean
- Rhododendron luteum var. macranthum
Rozšíření
Je původní v jihovýchodní Evropě a jihozápadní Asii. V Evropě se vyskytuje od jižního Polska a Rakouska na jih přes Balkán a na východ do jižního Ruska, v Asii od Malé Asie až po Kavkaz.
Popis
Druh roste jako keř až 3 m vysoký, vzácně dorůstá výšky 4 m. Listy jsou opadavé, 5–10 cm dlouhé a 2–4 cm široké. Kvete v květnu až červnu. Květy mají 3–4 cm v průměru, jsou světle žluté a silně vonné. Vyrůstají v hroznech po 5–25. Plodem je suchá tobolka 15-25 mm dlouhá, obsahující mnoho malých semen.
Nektar květů je toxický, obsahuje grayanotoxin. Záznamy otravy lidí po požití medu jsou datovány už od 4. století před naším letopočtem v klasickém Řecku.
Pěstování a využití
Pěnišník žlutý je široce pěstován v západní Evropě, kde se používá jako okrasná rostlina a také jako podnož pro některé kultivary pěnišníků. Kultivary jsou kříženci R. luteum x R. viscosum x R. molle a jejich odrůd.[2] Vhodným stanovištěm je polostín, snese i slunce. Preferuje vlhké, humózní, kyselé půdy s pouze nízkým obsahem dusíku. Množí se semeny i vegetativně. Druh je mrazuvzdorný do -34 °C.[3]
Ochrana
Je zákonem chráněným druhem v Polsku a je uveden v Červené knize ohrožených druhů v Bělorusku. Má i mezinárodní ochranu v rámci Směrnice o stanovištích (92/43/EHS).[4]
Invazní druh
Je místně druhotně rozšířen v západní a severní Evropě. V Británii druh kolonizoval mnoho vlhkých vřesovišť a rašelinišť, ale na rozdíl od jeho příbuzného pěnišníku Rhododendron ponticum netvoří obvykle dominantní porosty, takže je nižším rizikem pro ochranu původní přírody.
Pěnišník žlutý v kultuře
Rostlina je zobrazena místo koruny nad znakem místní komunity v Boštanji. Tento motiv byl zvolen proto, že oblast je jednou z mála ve Slovinsku, kde Rhododendrom luteum roste. Znak vytvořil v roce 1998 umělec Rudi Stopar.
Galerie
- Pěnišník Rhododendron luteum v Botanické zahradě v Minsku
- Pupeny
- Plod
- Letorosty
- Červeně kvetoucí kultivar 'Nabucco'
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhododendron luteum na anglické Wikipedii.
- ↑ a b pěnišník žlutý [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Rostliny: Rhododendron luteum - azalka žlutá
- ↑ AZALEA LUTEUM (RHODODENDRON LUTEUM) [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
- ↑ RENCOVÁ, Eva. RHODODENDRON LUTEUM Sweet – pěnišník žlutý / rododendron [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnišník žlutý na Wikimedia Commons
- .missouribotanicalgarden.org
- (anglicky)rhs.org.uk
- (anglicky)crocus.co.uk Archivováno 31. 12. 2014 na Wayback Machine.
- (anglicky)Flora Europaea: Rhododendron luteum
- (anglicky)Germplasm Resources Information Network: Rhododendron luteum Archivováno 1. 6. 2009 na Wayback Machine.
- (anglicky)UK garden flora: Rhododendron luteum
- (anglicky)Plants for a Future: Rhododendron luteum
- (anglicky)Rhododendron Poisoning: Rhododendron luteum
Vřesovcovité | |
---|---|
Acrothamnus • Acrotriche • agapetes (Agapetes) • Agiortia • Agarista • Allotropa • Andersonia • kyhanka (Andromeda) • Androstoma • Aniserica • Anthopteropsis • Anthopterus • planika (Arbutus) • Archeria • medvědice (Arctostaphylos) • Arctous • Astroloma • Bejaria • Brachyloma • bryant (Bryanthus) • vřes (Calluna) • kasiope (Cassiope) • Cavendishia • Ceratiola • Ceratostema • lýkoveček (Chamaedaphne) • zimozelen (Chimaphila) • Choristemon • Coleanthera • Comarostaphylis • Conostephium • Corema • Cosmelia • Costera • Craibiodendron • Croninia • Cyathodes • Cyathopsis • dabécie (Daboecia) • Decatoca • Demosthenesia • Didonica • Dielsiodoxa • Dimorphanthera • Diogenesia • Diplarche • Diplycosia • Disterigma • Dracophyllum • šicha (Empetrum) • trojplátečka (Elliottia) • Epacris • datyně (Enkianthus) • pozemník (Epigaea) • Eremia • Eremiella • vřesovec (Erica) • x Ericalluna • Findlaya • libavka (Gaultheria) • borůvkovec (Gaylussacia) • Gonocalyx • Grisebachia • Harrimanella • Hemitomes • mamota (Kalmia) • mamotěnka (Kalmiopsis) • Killipiella • Lateropora • Ledothamnus• rojovník (Ledum) • lysolístek (Leiophyllum) • Leptecophylla • bělovlas (Leucopogon) • leukothoe (Leucothoe) • Lissanthe• skalenka (Loiseleuria) • lyonie (Lyonia) • makleánie (Macleania) • Macnabia • menziesie (Menziesia) • Mitrastylus • jednokvítek (Moneses) • Monotoca • hnilák (Monotropa) • Monotropsis • Mycerinus • Nagelocarpus • Notopora • Oreanthes • Ornithostaphylos • Orthaea • hruštice (Orthilia) • kysloun (Oxydendrum) • Pellegrinia • Pentachondra • Pernettyopsis • fylodoce (Phyllodoce) • pieris (Pieris) • Pityopus • Platycalyx • Pleuricospora • Plutarchia • Polyclita • Prionotes • Psammisia • Pterospora • hruštička (Pyrola) • pěnišník (Rhododendron) • pěnišníček (Rhodothamnus) • Richea • Rusbya • Sarcodes • Satyria • Scyphogyne • Semiramisia • Simocheilus • Siphonandra • Sphyrospermum • Stokoeanthus • drásala (Styphelia) • Sympieza • Syndesmanthus • Tepuia • Thamnus • Themistoclesia • Therorhodion • thibaudie (Thibaudia) • Thoracosperma • Trochocarpa • Tsusiophyllum • Utleya • brusnice (Vaccinium) • Woollsia • Xylococcus • zenobie (Zenobia) |