Tis u Blatna
Tis u Blatna | |
---|---|
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kralovice |
Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′9″ s. š., 13°20′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 105 (2024)[1] |
Rozloha | 14,36 km²[2] |
Nadmořská výška | 605 m n. m. |
PSČ | 331 65 |
Počet domů | 71 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Tis u Blatna 1 331 65 Žihle [email protected] |
Starostka | Miroslava Pracnová |
Oficiální web: www | |
Tis u Blatna | |
Další údaje | |
Kód obce | 559482 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tis u Blatna (německy Tiss bei Pladen) je obec Plzeňském kraji, v severní části okresu Plzeň-sever, třináct kilometrů východně od Žlutic. Žije zde 105[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vsi je z roku 1227, kdy patřila do majetku Kojaty z rodu Hrabišiců. Později byla majetkem špitálu pražských křižovníků s červenou hvězdou a to až do roku 1253, křižovníci vykonávali patronátní právo k místnímu kostelu. V průběhu husitských válek byla připojena k rabštejnskému panství. Od roku 1518 bylo celé panství ve vlastnictví Šliků, následně Libštejnských z Kolovrat. Roku 1631 získal Tis Albrechtovi z Valdštejna, po jeho zavraždění v roce 1634 byl v majetku královské komory. Následně jej vlastnili hrabata z Meggau, Pöttingové, Černínové a od roku 1748 Lažanští z Bukové na Manětíně.
Roku 1817 se Tis stal součástí chyšskému panství, u něhož zůstal až do zrušení patrimoniální správy.[4]
Roku 1792 vznikla v Tisu škola, byť na počátku výuka probíhala v najaté místnosti. V roce 1888 byla postavena dvoutřídní škola a o rok později otevřena.[zdroj?!] V roce 1926 byla ve vsi otevřena státní česká mateřská a obecná škola. Zdroj obživy pro obyvatele Tisu představovala zemědělství, práce v lesích a žulových lomech. V první polovině devatenáctého století byly v částech Sklárna a Nový Dvůr zřízeny vrchnostenské sklárny. [4]
Po přijetí Mnichovské dohody se Tis stal součástí Říšské župy Sudety.[4] Po druhé světové válce byli Němci odsunuti a počet obyvatel vesnice klesl.
Přírodní poměry
Tis sousedí s Blatnem na severovýchodě a Kračínem na západě. Tis u Blatna leží v přírodním parku Horní Střela, v lesích je žulové skalní město se skupinami i osamocenými balvany. Takové balvany mohou sloužit jako relativně snadný zdroj velkých kvádrů využívaných v sochařství. Jeden z balvanů z Tisského žulového skalního města byl například použit pro sokl pomníku Jana Valeriána Jirsíka, který stojí před katedrálou v Českých Budějovicích.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 306 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 300 Němců, tři Židé a jeden cizinec. Kromě pěti členů izraelské církve byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 504 obyvatel: 133 Čechoslováků, 361 Němců, devět lidí jiné národnosti a jednoho cizince. Mimo římskokatolické většiny zde žil jeden evangelík, čtyři židé a dva lidé bez vyznání.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 392 | 467 | 459 | 446 | 497 | 306 | 504 | 108 | 150 | 150 | 101 | 74 | 88 | 77 |
Počet domů | 54 | 63 | 64 | 67 | 64 | 63 | 76 | 71 | 50 | 40 | 30 | 26 | 55 | 27 |
Obecní správa
Roku 1850 se Tis stal obcí v politickém a soudním okrese Žlutice a v letech 1855–1858 patřil do obvodu smíšeného okresního úřadu ve Žluticích. K obci patřila osada Nový Dvůr, samota Nový Domek, chalupy Na Kolnách a Sklárna.[4]
Části obce
V letech 1869–1950 k obci patřil i Nový Dvůr.[9]
Starostové
Starosty obce byli:[4]
- Franz Haßmann (asi do roku 1923)
- Josef Eger (asi do roku 1929)
- Josef Schadek (asi do roku 1933)
- Rudolf Mader (asi do roku 1938)
- Franz Frank (asi 1938 – asi 1945)
Pamětihodnosti
- kostel Povýšení svatého Kříže
- socha svatého Jana Nepomuckého na soklu u kostela (1825)
- litinový křížek s německým nápisem Bůh ochraňuj naši obec (1889)
Osobnosti
V Tisu u Blatna se narodil jazzový trumpetista a zpěvák Jiří Jelínek (1922–1984).
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e NOVÁ, Kateřina; KLIKOVÁ, Zuzana. Archiv obce Tis u Blatno [1925]–1937 [online]. Plasy: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 2009 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. S. 110.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Plzeň-sever. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 383. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Literatura
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Tis u Blatna; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 4 (2005/6), č. 3, s. 2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tis u Blatna na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Tys v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Tis u Blatna v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města a obce okresu Plzeň-sever | |
---|---|
Bdeněves • Bezvěrov • Bílov • Blatnice • Blažim • Bohy • Brodeslavy • Bučí • Čeminy • Černíkovice • Čerňovice • Česká Bříza • Dobříč • Dolany • Dolní Bělá • Dolní Hradiště • Dražeň • Druztová • Heřmanova Huť • Hlince • Hněvnice • Holovousy • Horní Bělá • Horní Bříza • Hromnice • Hvozd • Chotíkov • Chříč • Jarov • Kaceřov • Kaznějov • Kbelany • Kočín • Kopidlo • Koryta • Kozojedy • Kozolupy • Kožlany • Kralovice • Krašovice • Krsy • Křelovice • Kunějovice • Ledce • Líně • Líšťany • Líté • Lochousice • Loza • Manětín • Město Touškov • Mladotice • Mrtník • Myslinka • Nadryby • Nečtiny • Nekmíř • Nevřeň • Nýřany • Obora • Ostrov u Bezdružic • Pastuchovice • Pernarec • Pláně • Plasy • Plešnice • Pňovany • Potvorov • Přehýšov • Příšov • Rochlov • Rybnice • Sedlec • Slatina • Studená • Štichovice • Tatiná • Tis u Blatna • Tlučná • Trnová • Třemošná • Úherce • Újezd nade Mží • Úlice • Úněšov • Úterý • Vejprnice • Velečín • Vochov • Všehrdy • Všeruby • Výrov • Vysoká Libyně • Zahrádka • Zbůch • Zruč-Senec • Žihle • Žilov | |
legenda: město, městys. |