Hraň
Hraň | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°32′41″ s. š., 21°47′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 101 m n. m. |
Stát | Slovensko Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Trebišov |
Tradiční region | Zemplín |
Hraň | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 17,4 km² |
Počet obyvatel | 1 601 |
Hustota zalidnění | 92,01 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Ing. Helena Zuskáčová[1] |
Vznik | 1331 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +421-56 |
PSČ | 076 03 |
Označení vozidel (do r. 2022) | TV |
NUTS | 528366 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hraň (v minulosti Garaň, Garaňa, maďarsky Garany, Garány)[2] je obec na Slovensku v okrese Trebišov.
Obec je známá mimo jiné tím, že se zde nachází Dětská psychiatrická léčebna. Kdysi byl v této léčebně během 2. světové války internační tábor. Budovu léčebny tvoří zámeček a přistavěné budovy. Zámeček byl postaven v roce 1903 hrabětem Almássym, později byl zestátněn, do 2. světové války v něm byla psychiatrická léčebna.
Obec leží uprostřed Východoslovenské nížiny na soutoku řek Trnávky a Ondavy ve výši 106 m n. m. Je pravděpodobné, že Hraň patřila v 14. století tamním zemanům, nepochybně však patřila v 14. a 15. století šlechticům z Lučence a v druhé polovině 16. století postupně Báthoryům a Várdaiům.
Do písemností byla ve 14. - 15. století zapisována jako Garan, od 16. století jako Garany, což byl pomaďarštěný tvar staršího slovenského názvu Graň. Maďarština ho zachovala ještě s hláskou g, která se ve slovenštině od 13. století změnila na h.
V letech 1938 až 1945 byla obec na základě první vídeňské arbitráže součástí Maďarska.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hraň na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Helena Zuskáčová je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 20.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města a obce okresu Trebišov | |
---|---|
Bačka • Bačkov • Bara • Biel • Boľ • Borša • Boťany • Brehov • Brezina • Byšta • Cejkov • Čeľovce • Čerhov • Černochov • Čierna • Čierna nad Tisou • Dargov • Dobrá • Dvorianky • Egreš • Hraň • Hrčeľ • Hriadky • Kašov • Kazimír • Klin nad Bodrogom • Kožuchov • Kráľovský Chlmec • Kravany • Kuzmice • Kysta • Ladmovce • Lastovce • Leles • Luhyňa • Malá Tŕňa • Malé Ozorovce • Malé Trakany • Malý Horeš • Malý Kamenec • Michaľany • Nižný Žipov • Novosad • Nový Ruskov • Parchovany • Plechotice • Poľany • Pribeník • Rad • Sečovce • Sirník • Slivník • Slovenské Nové Mesto • Soľnička • Somotor • Stanča • Stankovce • Strážne • Streda nad Bodrogom • Svätá Mária • Svätuše • Svinice • Trebišov • Trnávka • Veľaty • Veľká Tŕňa • Veľké Ozorovce • Veľké Trakany • Veľký Horeš • Veľký Kamenec • Viničky • Višňov • Vojčice • Vojka • Zatín • Zbehňov • Zemplín • Zemplínska Nová Ves • Zemplínska Teplica • Zemplínske Hradište • Zemplínske Jastrabie • Zemplínsky Branč |