Zemplínska Teplica
Zemplínska Teplica | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°38′43″ s. š., 21°34′21″ v. d. |
Nadmořská výška | 202 m n. m. |
Stát | Slovensko Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Trebišov |
Tradiční region | Zemplín |
Zemplínska Teplica | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 26,81 km² |
Počet obyvatel | 1 559 (2 011)[1] |
Hustota zalidnění | 58,15 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Rastislav Majoroš (2023) |
Vznik | 1263 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | zemplinskateplica |
zemplinskateplica | |
Adresa obecního úřadu | Okružná 340/2 |
Telefonní předvolba | +421-56 |
PSČ | 076 64 |
Označení vozidel (do r. 2022) | TV |
NUTS | 544019 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zemplínska Teplica (maďarskySzécskeresztúr, do roku 1948 Kerestúr) je obec na Slovensku v okrese Trebišov.
Polohopis
Obec leží 25 km západně od okresního města Trebišov cestou přes Sečovce a 16 km cestou přes Čelovce a Egreš. Část jejího katastrálního území tvoří současně i okresní hranici mezi okresy Trebišov a Košice-okolí. Prochází jí státní silnice II/552 Velké Kapušany - Košice. Ze severovýchodu se na ni v Zemplínské Teplici napojuje státní silnice III/050211 ze Sečovců. Sídlo není přímo napojeno na železniční síť. Nejbližší vlakové stanice leží v Sečovcích, Čelovcích, Slanci a Kalši, které jsou od obce vzdáleny do 10 km.
Dějiny
Osídlení lokality jako usedlosti na křižovatce polních cest je známé již z 13. století. Obec se v listinách poprvé připomíná v roce 1263 pod názvem Cristúr, později Santa Crux, Kereztur, Kiskeresztur, Kerežtur, Križovany, Kerestúr, Zemplínsky Svätý Kríž a od roku 1955 se jmenuje Zemplínska Teplica.
Název obce je odvozen podle termálního pramene Teplica, který se nachází v obci. Nejstarší zmínky o Zemplínské Teplici jsou v souvislosti s hradem Puruštyan, neboť byla jeho poddanským příslušenstvím. Obsidiánová lokalita, termální prameny, jeskynní zbytky a paleolitické archeologické nálezy nasvědčují, že zde žil člověk, který po staletí zúrodňoval půdu a pěstoval zemědělské plodiny. V katastru se nacházejí stopy po osídlení v 9. - 10. století.
V písemnostech ze 14. - 17. století se lokalita vyskytuje pod maďarským názvem Keresztur, tedy Kříž. Podnětem k názvu bylo patrocinium místního chrámu Svatému Kříži. Vznik vesnice může souviset s přítomností mnichů křížovníků ve 13. století a s jejich vlastnictvím vesnice.
Od konce 16. století a ještě kolem roku 1684 v tamním chrámu sloužili bohoslužby evangeličtí reformovaní kazatelé. Později tam opět působili katoličtí faráři. V 15. - 16. století patřila vesnice ke hradnímu panství Cejkov, kdy ji vlastnili zejména šlechtici Šóšovci. V 16. století část vesnice vlastnili postupně šlechtici z Perína a Báthoryové, v 17. století Šóšovci a Drugetovci.
V katastru se nacházely i vinice, o nichž jsou doklady z 15. století. Ke vsi patřil vodní mlýn. Na přelomu 16. - 17. století byl Kerestúr velkou vesnicí, největší v okolí. Měl farní, ale zejména poddanské obyvatelstvo. V 17. století se rozsah sídliště zmenšil na úroveň středně velké vesnice.
V současné době tvoří výškové dominanty obce chrámy. V jihozápadní části obce řeckokatolický ze začátku 19. století a v severovýchodní části obce římskokatolický z roku 1947. Zámeček z 1. poloviny 18. století v současnosti už nestojí. Na vrchu Varheď se nacházejí zbytky hrádku z období středověku. Obec byla v roce 1831 kolébkou Východoslovenského selského povstání, na jehož památku je ve vstupním areálu základní školy umístěna pamětní tabule.
Památky
- Pomník Východoslovenská rolnickému povstání v areálu základní školy
- Řeckokatolický Chrám Narození přesvaté Bohorodice z roku 1790
- Římskokatolický Kostel Narození svatého Jana Křtitele z roku 1947
- Kaple na křižovatce cest
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zemplínska Teplica na slovenské Wikipedii.
- ↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 128,1 kB)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města a obce okresu Trebišov | |
---|---|
Bačka • Bačkov • Bara • Biel • Boľ • Borša • Boťany • Brehov • Brezina • Byšta • Cejkov • Čeľovce • Čerhov • Černochov • Čierna • Čierna nad Tisou • Dargov • Dobrá • Dvorianky • Egreš • Hraň • Hrčeľ • Hriadky • Kašov • Kazimír • Klin nad Bodrogom • Kožuchov • Kráľovský Chlmec • Kravany • Kuzmice • Kysta • Ladmovce • Lastovce • Leles • Luhyňa • Malá Tŕňa • Malé Ozorovce • Malé Trakany • Malý Horeš • Malý Kamenec • Michaľany • Nižný Žipov • Novosad • Nový Ruskov • Parchovany • Plechotice • Poľany • Pribeník • Rad • Sečovce • Sirník • Slivník • Slovenské Nové Mesto • Soľnička • Somotor • Stanča • Stankovce • Strážne • Streda nad Bodrogom • Svätá Mária • Svätuše • Svinice • Trebišov • Trnávka • Veľaty • Veľká Tŕňa • Veľké Ozorovce • Veľké Trakany • Veľký Horeš • Veľký Kamenec • Viničky • Višňov • Vojčice • Vojka • Zatín • Zbehňov • Zemplín • Zemplínska Nová Ves • Zemplínska Teplica • Zemplínske Hradište • Zemplínske Jastrabie • Zemplínsky Branč |