Lokomotiva 770
Motorová lokomotiva řady 770 (dříve T 669.0) | |
---|---|
Lokomotiva 770.536 | |
Tovární označení | 1435 Co´ Co´ 993 kW |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | T 669.0 |
Řada dle UIC (ČR/SR) | 770 |
Základní údaje | |
Výrobce | ČKD Praha, SMZ Dubnica |
Výroba v letech | 1963, 1967–1969, 1983, 1985 |
Počet vyrobených kusů | 127+13 širokorozchodných |
Provozovatel | (ČSD, ČD, ČD Cargo, ŽSR), ZSSKC, soukromí dopravci |
Období provozu | 1963–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 114 600 kg |
Délka přes nárazníky | prototyp: 17 280 mm série: 17 240 mm |
Minimální poloměr projížděných oblouků | 80 m |
Rozchod | T 669.0: 1 435 mm T 669.51, 55: 1 520 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Co´ Co´ |
Trvalý výkon | 993 kW |
Maximální tažná síla | 280 kN |
Maximální povolená rychlost | 90 km/h |
Typ spalovacího motoru | K 6 S 310 DR |
Přenos výkonu | elektrický stejnosměrný |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento box:
|
Motorová lokomotiva řady 770 byla pod původním označením T 669.0 dodávána lokomotivkou ČKD Praha a podnikem Strojárske a metalurgické závody Dubnica nad Váhom (SMZ) pro potřeby Československých státních drah a průmyslových podniků v Československu. Prototyp byl vyroben v roce 1963, sériová výroba probíhala v letech 1967 až 1969. Dodatečně bylo v letech 1983 a 1985 vyrobeno 13 lokomotiv na široký rozchod opět v ČKD.
Vývoj a výroba
Podle požadavků sovětských železnic na dodávku těžkých lokomotiv pro posun byly v ČKD Praha vyrobeny roku 1963 tři stroje. První dva byly označeny jako ČME3, třetí byl určen pro ČSD a nesl označení T 669.0001. Lokomotivy při zkouškách obstály, obě železnice tak objednaly sériovou výrobu. Vzhledem k nedostatku výrobních kapacit v ČKD (prioritu měly exportní zakázky) byla výroba lokomotiv pro tuzemsko předána na Slovensko, konkrétně do SMZ v Dubnici. Výroba zde byla zahájena roku 1967 a pokračovala do roku 1969, kdy byla nahrazena novější řadou T 669.1 (771) s rekonstruovaným uložením rámu na podvozcích pomocí vahadel, vyrovnávajících nápravové tlaky. Toto konstrukční řešení bylo poprvé ověřováno na lokomotivě T 669.0082, jenž byla v SMZ opravována po násilném poškození. Díky jeho přednostem byla proto ukončena výroba „starého“ provedení a dále již byly vyráběny jen upravené stroje. Lokomotiva T 669.0082 byla přeznačena na T 669.1001 a stala se tak zároveň prvním strojem nové řady. Osmnáct lokomotiv řady T 669.0 bylo zároveň dodáno do československého průmyslu.
Začátkem 80. let stále stoupal objem zboží přeložený ve východoslovenských překladištích a 12 strojů řady T 669.5 (dnešní 771.8), dodaných v letech 1970–71 z Dubnice, potřebám zdejšího provozu nestačilo. Díky ukončení výroby této řady v Dubnici byly proto další lokomotivy objednány opět v ČKD, které dodalo celkem 10 strojů v provedení bez provahadlování, byly proto označeny řadou T 669.51 a později 770.8. Jejich domovem se stala depa Čierna nad Tisou a Maťovce, kde pracují stále. Další tři lokomotivy na široký rozchod získal tamní průmysl; vyrobeny byly postupně v letech 1974, 1983 a 1985 taktéž v ČKD.
Obdobná motorová lokomotiva typu ČME3, později s elektrodynamickou brzdou jako ČME3T, byla dodávána do Sovětského svazu. Jiné modifikace byly dodávány do Iráku (řada DES3100), Sýrie (řada LDE1500), Albánie (řada T 669.1, ale technicky odpovídající československé řadě T 669.0), Polska (řada S200; dva kusy opravené po nehodě odebraly ČSD) a železáren v Indii (řada DEC120).
Popis
Lokomotiva je kapotová se středovým stanovištěm strojvedoucího. Na obě strany od stanoviště vybíhají zúžené nestejně dlouhé kapoty. Pod delší z nich je uložen spalovací motor, trakční generátor, chladiče, ventilátory a pomocné stroje (tedy – soustrojí nabíjecího dynama a budiče, dva ventilátory chlazení trakčních elektromotorů, dva ventilátory chlazení naftového motoru, kompresor a převodovka HVK). Pomocné stroje jsou poháněny od spalovacího motoru – klínovými řemeny. Převodovka pomocných pohonů (HVK – cca 65 kW) obsahuje dvě hydrodynamické spojky. Jedna spíná pohon kompresoru (vzduch, 8 barů), druhá spíná ventilátor hlavního chladicího okruhu naftového motoru. Druhý, menší, ventilátor vedlejšího chladicího okruhu je poháněn elektromotorem. Pod kratší kapotou se nachází alkalická akumulátorová baterie NIFE (články nikl-železo, elektrolyt louh sodný, 1,2 V /článek, napětí sítě 110 V DC,150 Ah – odolná, nenáročná akumulátorová baterie).
Spalovací motor K 6 S 310 DR (nízkotlaké přeplňování – jediné turbodmychadlo poháněné výfukovými plyny, vrtání 310 mm, zdvih 360 mm, jmen. ot. 750 ot./min., volnoběh 350 ot./min., zdvihový objem 163,2 litrů, spotřeba nafty 221 g/kWh, cca 350 litrů na hodinu plného výkonu, při běžném provozním režimu v nepřetržité službě na těžkém posunu cca 20-30 l /h. Obsah chladicí kapaliny cca 1100 l, náplň motorového oleje cca 650 kg, palivová nádrž 6 000 litrů. Zásobníky písku (cca 800 kg) jsou pod kapotou na obou čelech lokomotivy. Vstupní dveře do kabiny jsou na obou čelech z ochozu vedle kapot. V každém podvozku jsou tři tlapové trakční elektromotory (TM). Jde o stejnosměrné sériové elektromotory, zavěšené na nápravě dvěma kluznými tlapovými ložisky a dalším odpruženým závěsem v rámu podvozku. Krouticí moment je přenášen na nápravu pevným ozubeným převodem – pastorek na hřídeli TM zapadá do ozubeného kola na nápravě. Převod (prototyp 1:5.06 – sériové stroje 1:4.05) je mazán broděním v náplni olejové vany. Dvojice TM tvoří skupinu trvale spojenou do serie. Tři skupiny se připojují k hlavnímu generátoru paralelně. Každá skupina má vlastní stykač pneumaticky spínaný. Regulace výkonu spalovacího motoru je prováděna sdruženým regulátorem, který na každém výkonovém stupni udržuje konstantní otáčky v závislosti na zatížení přidáváním paliva nebo odbuzováním trakčního generátoru. Trakční dynamo má cizí buzení, napájené z budiče. Budič kombinuje cizí buzení z baterie, vlastní derivační buzení a dekompaudní buzení (trakční proud) a zároveň pracuje jako zesilovač. TM využívá dva stupně šuntování (zeslabení magnetického pole připojením odporu paralelně k budícímu vinutí statoru) v závislosti na hodnotách proudu a napětí pomocí šuntovacího relé. Stator dynama má mimo jiné i vinutí pro start spalovacího motoru napájené z baterie.
Provoz
Lokomotivy řad 770 i 771 (T 669.0 a T 669.1) vynikaly dobrými adhezními vlastnostmi a vysokou tažnou silou. Sloužily při těžkém posunu ve stanicích a na seřaďovacích nádražích i na traťových výkonech v nákladní dopravě, méně často i v osobní dopravě. V provozu byly vždy spolehlivé, na obsluhu i údržbu nenáročné a personálem oblíbené. Přezdívalo se jim „Čmelák“ podle označení v provedení pro sovětské železnice (ČME 3 – čechoslováckij manevróvij těplovóz s elektríčeskoj peredáčej – doslova přeloženo: československá posunovací motorová lokomotiva s elektrickým přenosem). Odstavování z provozu nastalo především s poklesem výkonů v nákladní dopravě, kdy nebylo využití pro tak velký počet těžkých a výkonných lokomotiv konstruovaných pro nejtěžší posun nebo přetahy velkých zátěží na kratší vzdálenosti (velká tažná síla, malá rychlost). Starší lokomotivy řady 770 byly rušeny jako první a většina z nich skončila v provozu do roku 2010. Poslední stroje u státních drah dosluhují na západním Slovensku v nákladní dopravě pod hlavičkou ZSSK Cargo, jelikož jsou na těžkém posunu a manipulačních vlacích jen obtížně nahraditelné. Některé lokomotivy se vyhnuly zrušení díky prodeji soukromým dopravcům, kde slouží i nadále. Tyto firmy taktéž odkoupily stroje ze zrušených průmyslových podniků. Část lokomotiv v jejich vlastnictví byla modernizována dosazením moderního spalovacího motoru, např. od firmy CAT.[1] Ve stavu ČD nacházejí již pouze dvě lokomotivy 770.001 (prototyp T 669.0001) a 770.085 (odstaven a rozebrán, nachází se v hale v České Třebové), určené pro muzeální účely;[zdroj?] u ČD Cargo už nebyla v roce 2023 řada 770 provozována vůbec.[2]
Odkazy
Reference
Literatura
- ŽM – atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku, M-Presse 2009
- Malý atlas lokomotiv 2011, Gradis Bohemia 2011
- Pod značkou ČKD (90 let výroby lokomotiv), NADAS Praha 1990
- Ing. Jindřich Bek, Atlas lokomotiv 2. , NADAS Praha 1971
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 770 na Wikimedia Commons
- Lokomotiva 770 v atlasu lokomotiv
Hnací vozidla registrovaná v Česku | |
---|---|
El. lokomotivy stejnosměrné | |
El. lokomotivy akumulátorové | |
El. lokomotivy střídavé | |
El. lokomotivy vícesystémové | |
El. jednotky stejnosměrné | |
El. jednotky střídavé | |
El. jednotky vícesystémové | |
Motorové lokomotivy | 700 • 701 • 702 • 702.9 • 703 • 703.5 • 703.7 • 704 • 704.5 • 704.7 • TU 38.0 • 705.9 • 706.4 • 706.42 • 706.45 • 706.5 • 706.9 • 708 • 709 (709.4 • 709.5 • 709.6 • 709.7) • 710 • 711 (711.5 • 711.7 • 711.8) • 712 • 714 • 716 • 717 • 719 • 720 • 721 • 723.7 • 724.6 • 724.7 • 724.8 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 740 • 740.3 • 741.5 • 741.7 • 742 • 742.7 • 743 • 743.2 • 744 • 744.1 • 744.5 • 744.7 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 749 • 750 • 750.7 • 751 • 752.6 • 753 • 753.6 • 753.7 • 754 • 755 • 761 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.7) • 774.7 • 783 • 794 • 796 • 797.5 • 797.7 • 797.8 • 798.5 • 799 ♦ Neprovozované řady: 715 • 718 • 735 • 752 • 759 • 781 |
Motorové vozy a jednotky | |
Parní lokomotivy | Neprovozované řady: 998 |
Hnací vozidla registrovaná na Slovensku | |
---|---|
El. lokomotivy stejnosměrné | |
El. lokomotivy akumulátorové | 199.4 |
El. lokomotivy střídavé | |
El. lokomotivy vícesystémové | |
El. vozy a jednotky stejnosměrné | |
El. jednotky střídavé | 561 ♦ Neprovozované řady: 560 |
El. jednotky vícesystémové | |
Motorové lokomotivy | 700 • 701 • 702 • 703 • 704.5 • TU 45.0 • 706.4 • 706.5 • 706.6 • 706.95 • 709.5 • 710 • 711 • 712 • 716 • 720 • 721 • 724.6 • 724.7 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 736 • 740 • 742 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 750 • 751 • 752 • 753 • 754 • 756 • 757 • 761.1 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6 • 770.8) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.8) • 773 • 774.5 • 797.4 ♦ Neprovozované řady: 735 • 755 • 772 • 775 • 776 • 781 |
Motorové vozy a jednotky |
Hnací vozidla provozovaná v Československu | ||||
---|---|---|---|---|
El. lokomotivy stejnosměrné | E 200.0 • E 222.0 • E 225.0 • E 406.0 • E 413.2 • E 416.0 • E 422.0 • E 423.0 • E 424.0 • E 424.1 • E 426.0 • E 436.0 • E 457.0 • E 458.0 • E 458.1 • E 465.0 • E 466.0 • E 466.1 • E 467.0 • E 469.0 • E 469.1 • E 469.2 • E 469.3 • E 469.3030 • E 469.5 • E 479.0 • E 479.1 • E 499.0 • E 499.1 • E 499.2 • E 499.3 • E 499.5 • E 659.0 • E 666.0 • E 669.0 • E 669.1 • E 669.2 • E 669.3 • E 699.0 ♦ Bez Kryšpínova označení: 162 | |||
El. lokomotivy střídavé | ||||
El. lokomotivy vícesystémové | ||||
El. lokomotivy akumulátorové | ||||
El. vozy a jednotky stejnosměrné | M 200.0 • M 200.1 • M 201.0 • EM 400.0 (M 400.0) • EM 410.0 (M 410.0, E 410.0) • EM 411.0 • EM 475.0 • EM 475.1 • EM 475.2 • EM 488.0 ♦ Bez Kryšpínova označení: 470
| |||
El. jednotky střídavé | ||||
Motorové lokomotivy | T 200.0 • T 200.2 • T 200.3 • T 200.5 • T 201.9 • T 203.05 • T 211.0 • T 211.1 • T 212.0 • T 212.1 • T 220.0 • T 234.0 • T 237.0 • T 238.0 • T 304.0 • T 306.0 • T 324.0 • T 333.0 • T 334.0 • T 334.004 • T 335.0 • T 419.0 • T 419.1 • T 426.0 • T 434.0 • T 435.0 • T 436.0 • T 436.15 • T 444.0 • T 444.1 • T 448.0 • T 449.0 • T 450.0 (
| |||
Hybridní a jiné lokomotivy | ||||
Motorové vozy a jednotky | M 120.0 • M 120.1 • M 120.2 • M 120.3 • M 120.4 • M 120.5 • M 122.0 • M 130.0 • M 130.1 • M 130.2 • M 130.3 • M 130.4 • M 130.7 • M 131.0 • M 131.1 • M 131.2 • M 131.3 • M 131.5 • M 131.52 • M 131.6 • M 132.0 • M 133.0 • M 134.0 • M 140.0 • M 140.1 • M 140.2 • M 140.3 • M 140.4 • M 140.9 (
|